Hlas Ameriky	Dnes je streda, 9. júl 2008       17. august 2001 Filip Tesař: Česká účasť v macedónskej misii sa týka aj Slovenska Daniel Bútora Začiatok misie NATO v Macedónsku je podľa viacerých názorov testom európskej obrannej politiky. Akcia síce má politickú podporu Spojených štátov, jednotky však budú tvoriť vojaci európskych armád. Misia NATO v Macedónsku je však prvou svojho druhu, na ktorej sa zúčastňujú aj noví členovia bok po boku s pôvodnými členmi. Filipa Tesařa, odborníka na Balkán z pražského Ústavu medzinárodných vzťahov, som sa opýtal, o čom to podľa neho svedčí. Tesař: Svědčí to především o tom, že během všech let nasazení českých jednotek v Chorvatsku, v Bosně, v Kosově se ty jednotky osvědčily a nikdy nedošlo k problému s nimi. Těm jednotkám se důvěřuje přesto, že se zná ubohý stav českého resortu obrany.“ RFE: To, že sa české jednotky zúčastnia v prvom slede v Macedónsku, je istou známkou nielen pre české jednotky, ale aj pre kategóriu „noví členovia“ NATO. Nepriamo to teda padá aj na Poľsko aj na Maďarsko, a nepriamo to padá aj na také krajiny Slovensko, ktoré sa uchádzajú o členstvo v NATO. Súhlasíte? Tesař: „Přesne to jsem chtěl říci, že to dopadá na Slovensko, rozhodně také na nové členy, a je to demonstrace toho, že NATO je jedno, že tam neexistuje rozdělení na staré a nové členy, což je demonstrace určitého politického názoru. Zároveň to je těžká zkouška pro českou vládu, pro české ministerstvo obrany i pro generální štáb, protože to je obrovská odpovědnost. Já se domnívám, že ty jednotky jsou dostatečně zkušené, aby to zvládly vedle Britů. Ovšem když se podíváme na kontext – z finančních důvodů se ruší česká mise v Bosně a zůstává jen Kosovo. To vychází z kalkulace, že na Kosovu lze získat nějaké politické body spíš než v Bosně, kde to už je zaběhané. Teď v Makedonii máme možnost ty body získat a půjde o to, jak to dokážeme prodat. Když to dokážeme, tak můžeme na tom vydělat v mnoha jiných ohledech. Ať už jde o diplomatické vztahy s Británií, nebo při prodeji českých zbraní a zbraňových systémů, odběru spojenci a podobně.“ RFE: Hovorili ste o českých politikoch a českých vojakoch. Nakoľko je na misiu pripravená česká verejnosť? Tie jednotky – nielen české, ale všetky jednotky NATO, ktoré tam pôjdu – idú na územie, kde sa občas odohrávajú naozaj horúce boje. Nakoľko je verejnosť aj nových členských štátov pripravená priniesť obeť? Tesař: „Já myslím, že ta veřejnost příliš připravená není. Není připravená konec-konců ani v těch původních členských zemích Aliancie. Někde je nezainteresovaná, jako třeba v Portugalsku, ale pokud se týče třeba Francie, Německa, Británie – těch klíčových evropských zemí – tam je ochota akceptovat ohrožení vlastních vojáků asi srovnatelná s českou. S tím, že francouzská nebo britská veřejnost cítí daleko silněji tu odpovědnost. V české veřejnost je myslím mnohem výraznější ten akcent „když se tam chtějí mlátit, ať se tam mlátěj“. RFE: Britský týždenník Economist dnes varoval, že vlády európskych štátov, ktoré idú vyslať jednotky do Macedónska, nevarovali a nekomunikovali s verejnosťou ako o dôležitosti tejto misie, tak ani o jej možných rizikách. Economist označil možnosť, že by niektorý za štátov po prvých obetiach stiahol svoje jednotky z Macedónska, za najhorší scenár, až za katastrofický scenár. Mohlo by sa niečo také podľa Vás stať povedzme aj v českom prípade? Tesař: „Skoro bych řekl, že Česko je nejžhavějším kandidátem na něco takového. Myslím si, že česká vláda by mohla nejsnáz podlehnout takovému křiku veřejnosti, aby si populisticky získala nějaké politické body. Ale obecně tahle možnost – jakkoliv hrozivá, kdyby se uskutečnila – není příliš pravděpodobnou. Máme tady zkušenosti z války před třemi lety, kdy nakonec všechny vlády členských zemí NATO nakonec „držely basu“, držely pohromadě, když už se jednou k tomu rozhodly. Tady si myslím, že taky bude fungovat ten princip „kolektivní vzájemné kontroly“ – i v českém případě.“		Slobodná Európa 30. januára 2004 definitívne ukončí vysielanie na Slovensko Prečo vznikla pred polstoročím Slobodná Európa? Aké tam bolo postavenie Slovákov? A ako sa menila misia? Daniel Raus a Daniel Bútora Vás prevedú dejinami "Slobodky" za pomoci jej mníchovských, pražských i bratislavských redaktorov...