Hlas Ameriky	Dnes je streda, 9. júl 2008       10. január 2003 Budúcotýždňová voľba českého prezidenta nemá jasného favorita Gabriel Sedlák Skupina členov českého parlamentu dnes opäť navrhla novelu ústavy, ktorou chcú zaviesť priamu voľbu hlavy štátu. Bez ohľadu na to, či táto iniciatíva uspeje alebo nie, nástupcu dosluhujúceho českého prezidenta Václava Havla budú už na budúci týždeň voliť poslanci a senátori. Voľba nového českého prezidenta nemá jasného kandidáta. A keďže nad prebiehajúcimi zákulisnými rokovaniami o podpore toho-ktorého uchádzača o najvyšší post visia mnohé otázniky, verejnosť skôr zamestnávajú aféry Jaroslava Bureša, kandidáta sociálnej demokracie, ktorá je najsilnejšou stranou vládnej koalície. Päť dní pred voľbami vyšlo najavo, že Bureš pred dvadsiatimi rokmi pri dopravnej nehode usmrtil človeka. Hoci Bureš na rozdiel od potenciálneho prezidentského kandidáta, ombudsmana Otakara Motejla, smrť chodca nezavinil, trápne na celej veci je to, že Motejlovi pred mesiacom sám vytkol, že verejnosť o tejto udalosti neinformoval skôr. Českí zákonodarcovia sa budú na budúcu stredu rozhodovať medzi štyrmi menami. Keďže bývalý vojenský prokurátor Miroslav Kříženecký, ktorého navrhli komunisti, je v skutočnosti iba kandidátom do počtu, šance na zvolenie majú iba čestný predseda opozičnej ODS Václav Klaus, šéf Senátu Petr Pithart, ktorého navrhli koaliční ľudovci, a spomínaný Jaroslav Bureš, ktorý však nemá podporu ani všetkých sociálnych demokratov. Podstatou zákulisných rokovaní medzi jednotlivými vyjednávačmi je boj o hlasy, vďaka ktorým by bolo možné jedného z uvedenej trojice vyšachovať z hry, a v zápätí v druhej voľbe zvoliť jedného z finálovej dvojice. Čo si o tejto situácii myslí komentátorka pražských Lidových novín Petruška Šustrová? Petruška Šustrová: „Jestli ovšem se podaří někoho zvolit, to je naprostá záhada, to nevědí ani předsedové klubů, protože se tam kříží příliš mnoho zájmů. Teď do toho mluví samozřejmě vedení klubů, ale nikdo nikdy neví, kdy si který poslanec jak postaví hlavu, a já se obávám, že to v této chvíli nevědí ani oni sami. To je tedy volba, ktorá skutečně se dá naprosto těžko odhadnout.“ RFE: Tých záujmov zrejme budem menej, ak by sa do druhého kola dostali Václav Klaus a Petr Pithart. Tam už bude jednoduchšie odhadovať, kto by mal väčšie šance, alebo je to stále veľká neznáma? Petruška Šustrová: „Kdybychom to měřili podle zkušenosti ze senátních voleb, to je ovšem přímá volba, tak by se možná strany vládní koalice a možná i někteří komunističtí poslanci snažili Václava Klause vyšachovat, protože pan Pithart je postava snášenlivější, konsenzuálnější. Ovšem jestli se zase naopak někteří sociální demokraté, komunisté postaví tvrdě proti Petru Pithartovi a to do té mmíry, že podpoří Václava Klause, tak ten výsledek je skutečně neodhadnutelný.“ RFE: Ak by v prvej voľbe nebol zvolený nikto, hovorí sa o tom, že do druhej voľby by išiel bývalý predseda sociálnodemokratickej vlády Miloš Zeman. Nad ňou však takisto visí otáznik. Myslíte, že sa ešte dostane na stôl téma priamej voľby prezidenta? Petruška Šustrová: „Ani to není vyloučeno, protože si myslím, že vůči Miloši Zemanovi je v části parlamentu velmi tvrdý odpor. Jednak z podobných důvodů jako vůči Václavu Klausovi, že je to vyhraněný člověk, ktorý by těžko dosahoval konsenzu s jinými než se svými politickými stoupenci, a jednak proto, že by to pro sociální demokracii zřejmě znamenalo konec Špidlovy vlády, protože si neumím představit, že by Miloš Zeman neprosazoval svůj způsob politiky, od kterého se Špidlova vláda snaží lišit.“ RFE: Často sa diskutuje o tom, či je vhodné, aby na pražskom Hrade zasadol človek, ktorý bol v minulosti členom komunistickej strany. Nakoľko je táto otázka dôležitá, keďže v ostatných najvyšších ústavných funkciách už v ČR bývalí komunisti boli? Petruška Šustrová: „Je to důležitá symbolická funkce. Komunista jako nástupca Václava Havla budí samozřejmě u části veřejnosti trochu podiv nebo nelibost. Ale já myslím, že tady právě můžeme docela dobře srovnat Petra Pitharta a Jaroslava Bureše. Jeden, který vstoupil do komunistické strany v jaksi nejliberálnějším období, v šedesátých letech, a po okupaci odešel a působil jako odpůrce komunistického systému a choval se velmi statečně a odvedl velmi mnoho práce. A na druhé straně tedy také bývalý komunista, ktorý vstoupil z kariérizmu, jak sám říká, protože potřeboval být členem strany, aby mohl zastávat vyšší funkci. A tam je samozřejmě otázka, jak se na to dívat, protože není bývalý komunista jako bývalý komunista, je v tom jistý rozdíl. No a já mám pocit, že kromě Estonska už snad v čele všech postkomunistických zemí bývalí komunisté byli. Myslím si, že pro kandidaturu Václava Klause zajisté v mnohém mluví to, že nebyl nikdy členem komunistické strany a ani stoupencem komunistického systému, ale samozřejmě ti, kdo budou hlasovat, nebudou brát v potaz jenom tuhletu minulost.“		Slobodná Európa 30. januára 2004 definitívne ukončí vysielanie na Slovensko Prečo vznikla pred polstoročím Slobodná Európa? Aké tam bolo postavenie Slovákov? A ako sa menila misia? Daniel Raus a Daniel Bútora Vás prevedú dejinami "Slobodky" za pomoci jej mníchovských, pražských i bratislavských redaktorov...