Hlas Ameriky	Dnes je pondelok, 6. október 2008       25. júl 2003 Francúzsky parlament schválil penzijnú reformu – rozhovor s Adolfom Baštom Jaroslav Rozsíval - Adolf Bašta Včera schválil francúzsky parlament väčšinou hlasov poslancov oboch komôr sporný návrh zákona o penzijnej reforme. Francúzska vláda ho odôvodnila hroziacim krachom celého penzijného systému. Pán Bašta, čo konkrétne prinesie Francúzsku nový zákon? Bašta: „ Co je pro každého Francouze a dnes už i v perspektivě otevření EU pro každého Evropana nejdůležitější - protože Německo a Francie byly země, kde od počátku 80 tých let byl veden veliký útok za lepší život Evropanů a taky za to, aby se v Evropě pracovalo méně, tímto zákonem sa práce dává spátky do prvních hodnot demokratické společnosti – protože, vzpomeňte si - prvním bylo přijetí zákona o 35 hodinovém týdnu, kterým Francie překvapila své sousedy, který každý přivítal...nepřivítali však to, že každá přesčasová hodina přišla draho nejen zaměstnavatele, ale odrazila sa i v ceně výrobku. Schválení zákona znamená také přiznání, že v státní pokladně nejsou peníze - protože Francie stále odmítá možnost, aby si pracujíci připláceli na svou penzi. Tímto zákonem se to změnilo a to hlavní je to, že tentokrát se doba práce a doba odchodu z práce posunuje, už to není těch povinných 55 či 60 let, ale mohou pracovat všichni tak dlouho, jak chtějí, nebo jak vydrží. Ty podniky, které mohli poslat své zaměstnance do penze v 60 letech, to mohou teď udělat až po 65 letech věku každého zaměstnance.“ SE: To znamená, že Francúzi budú musieť pracovať viac na to, aby dostali plnú penziu? Bašta: „Především dochází konečně po dlouhé době k rovnováze, že zaměstnanci státního sektoru budou muset pracovat stejně, jako zaměstnanci sektoru soukromého, a jde o to, že každý musí mít odpracováno 40 let a pro vysokoškoláky nový zákon pamatuje i na to, že si mohou svá léta studií tzv.přikoupit. Ale jde především o to, že odchod do plné penze s plným důchodem nemuže být dřív, než po 40 letech práce a placení příspévků.“ SE: Francúzska vláda tvrdí, že keby sa tento zákon nerealizoval, tak by sa celý penzijný systém do roku 2020 zrútil. Tento jav platí asi pre celú západnú Európu: pôrodnosť sa znižuje a zvyšuje sa priemerný vek obyvateľstva. Bašta: „Nejen to, Francouzi to vidí složitěji: je tu pocit, že pracovníci veřejného sektoru odcházeli dřív a mohli si takzvaně nastartovat svou druhou kariéru. To teď končí a všichni budou platit 40 let. Co se týče stárnutí - tady to doplňuje další sociální bomba, kterou dostane parlament na stůl na podzim. Od roku 1990 se ve Francii prodloužil pruměrný věk žen i mužů nejvíce v Evropě, ale jak odhalily statistiky - i všechny peníze na zdraví, ten rozpočet se musel zdvojnásobit - a to si státní pokladna nemůže dovolit.“ SE: Aké sú reakcie verejnosti na prijatie zákona? Bašta: „Myslím si, že jednak je léto, skutečnou reakci se dozvíme až na podzim, myslím si, že samozřejmě dojde - vždyť jsme ve Francii - k velké vlně protestů a stávek. Rád bych však skončil epizódou, která poznamenala celou Francii: Komunističtí poslanci a s nimi i radikální levice v Národním shromáždění si při sporu o důchody zaspívali Internacionálu a pracicoví poslanci vstali a zaspívali zase Marseillesu. Pro jednu chvíli je to prostě velice nepříjemné, ale vzpomeňťe si také na stávku učitelů, kteří na to doplácejí nejvíce, protože budou muset učit déle, tak šlo o to, že se tu především mění filozofie přístupu k lidskému životu.“		Slobodná Európa 30. januára 2004 definitívne ukončí vysielanie na Slovensko Prečo vznikla pred polstoročím Slobodná Európa? Aké tam bolo postavenie Slovákov? A ako sa menila misia? Daniel Raus a Daniel Bútora Vás prevedú dejinami "Slobodky" za pomoci jej mníchovských, pražských i bratislavských redaktorov...