|
|
| |
|
Dnes je sobota, 17. máj 2008
|

|
|
![[spolocnost]](/images/spoltitle.gif)
|
10. jún 2003
|
Invázia sond na Mars
|
Jaroslav Rozsíval
|
V utorok večer by mala odštartovať z Floridy nosná raketa Delta amerického úradu pre letectvo a vesmír NASA, na ktorej palube sa nachádza sonda Spirit so špeciálnym mobilným robotom. Ten by mal začiatkom budúceho roka pristáť na Marse. Štart sondy bol už dvakrát odložený pre zlé počasie. Spolu s druhou americkou sondou, ktorá odletí na Mars koncom júna, by mal tento diaľkovo riadený rover pokračovať v podrobnom skúmaní povrchu červenej planéty.
Pred týždňom odštartovala k Marsu podobná misia európskej vesmírnej agentúry ESA, ktorá v spolupráci s ruskou kozmickou agentúrou vyniesla do vesmíru dve sondy, smerujúce k Marsu. Zatiaľ čo jedna z nich, Mars Express, bude skúmať povrch planéty z obežnej dráhy, druhá – britská sonda Beagel 2, by mala skúmať jej zloženie priamo na povrchu, pokiaľ sa jej podarí pristáť. Dodajme, že k Marsu mieri aj jedna japonská sonda. Na telefóne máme teraz nášho britského dopisovateľa Jana Júna, inak známeho odborníka na otázky výskumu vesmíru, dobrý deň.
Dobrý den.
Pán Jún, prečo letí k Marsu až toľko výskumných sond naraz, je to náhoda, alebo...?
Jednak je to trošku náhoda, protože ty programy nějak koincidují v tomto roce, ale letos je to i jiná záležitost, protože Mars bude v létě Zemi velice blízko, takže i náročnost té dráhy jednotlivých sond ze Země na Mars je menší než během jiných let...
Koľko sond sa bude vlastne koncom roka na Marse vyskytovať?
Je to vlastně nejvíc, je to opravdu invaze, na přelomu roku bude u Marsu sedm sond: funguje tam už Mars Global Surveyor od roku 1997, potom Mars Odyssey od roku 2001[tahle sonda tam objevila rezervoáry permafrostu pod povrchem planety], obě družice budou zároveň sloužit jako retranslační stanice pre ty americké rovery, pro ta vozítka.
Čo budú na rozdiel od tých starších družíc hľadat na Marse nové rovery?
Velmi specifické je hledání vody, a to znamená i zjišťování, zda tam existovali podmínky k životu. Oba rovery jsou zajímavé, jsou složitější než to vozítko na Pathfinderu, každý má 180 kg váhy, mají sluneční baterie, měli by fungovat asi 90 dní...
Vráťme sa na začiatok - okrem štyroch amerických sond by mali byť na Marse ešte dve európske sondy a jedna japonská, z nich britský Beagle 2 by mal pristáť na Marse, čo bude jeho úlohou?
Beagle je velice zajímavá sonda, Angličani si sami dělají sarkasticky legraci z toho, že připomíná víko od popelnice...sonda přistane jak oba dva ty rovery, pomoci balónů, které odpruží to přistání...ta sonda má přístroje na takové zvláštní ruce, které se říká tlapička a hlavně má takovou minilaboratoř pro vzorky, kde se za pomoci kyslíku spálí. Ta laboratoř bude pořizovat chemické vzorky například kysličníku uhličitého...
A čo japonská sonda? Aká je jej úloha?
Japonská sonda prožila zatím poněkud nešťastnou historii, protože byla vypuštěna už v létě roku 1998, ale špatně ji zafungoval hlavní motor a dostala se na dráhu kolem Slunce jako taková miniplanetka. Teprve teď se podařilo skorigovat její dráhu, takže doletí k Marsu zrovna v období, kdy všechny ty ostatní sondy, stane se družicí Marsu, má kameru a jiné přístroje na skoumání atmosféry a vody, ovšem pro Japonsko to bude významný úspěch, že se po prvé vydalo k Marsu a že bude mít družici.
Aký úžitok môže mať ľudstvo práve z Marsu?
Obrovský, pokud zvládne nejakým způsobem dopravu... protože jestli se potvrdí, že na Marsu je pod povrchem permafrost, a že obsahuje ze 60-ti procent vodu, potom tam bude dost vody ne jenom na pití, ale i na rozkládání elektrolýzou na kyslík a vodík pro raketové motory, pro dýchání, pro pěstování rostlin v rúzných sklenících...jinak by velice pomohlo urychlení té šestiměsíční cesty, to by se dalo dosáhnout, kdyby se použili nové motory, nukleární, potom by to skrátilo tu cestu, ale - jak říkám - to je ještě zcela před námi, je to otázka nejdříve tak těch dvanácti let.
|
![[archiv]](/images/archclick.gif) |
|
|
|