Hlas Ameriky	Dnes je sobota, 17. máj 2008       17. november 2003 Václav Malý o českej spoločnosti 14 rokov po novembri 1989 Daniel Raus Zamatová revolúcia prebiehala v roku 1989 v celom vtedajšom Československu. Azda nikto v tom čase nerátal s tým, že už o 4 roky sa krajina rozdelí. Vývoj Česka a Slovenska je v mnohých ohľadoch spoločný. Daniel Raus sa preto opýtal jedného z protagonistov zmien roku ´89, Václava Malého, dnes svätiaceho biskupa pražského, kde sa, podľa neho, posunula za posledných 14 rokov česká spoločnosť. Václav Malý: Podle mého přesvědčení budujeme demokratickou společnost, pluralitní společnost, společnost, kde je možno podnikat, kde je otevřený prostor pro tvořivost. I když je tento proces provázen mnoha negativními jevy, řekl bych, že zásadně jde vývoj dobrým směrem. Byli jsme přijati do obranné aliance NATO, vstoupíme příští rok do Evropské unie – od toho si slibuji zvýšení a prohloubení politické kultury, respektu vůči právu a zároveň posílení bezpečnosti. To jsou pozitiva, která by se neměla přehlížet. RFE: Nakoľko boli vtedajšie ideály realistické? Nedávno sa v Česku skončila éra prezidenta Havla – skončili sa s ňou aj vtedajšie ideály? Václav Malý: S koncem prezidentské služby Václava Havla tyto ideály nekončí. Naopak, společnost, která nemá ideály a vizi, je společností přešlapující a dokonce skomírající. Proto si myslím, že ideály, které ztělesňoval Václav Havel, by měly být připomínány a oživovány. Normální život přináší různá selhání, ale ideály jsou pro nás měřítkem, kam bychom měli dospět. Neřekl bych, že ty ideály končí, i když dnes převažuje pragmatismus, pozorujeme neúctu vůči zákonu, právní vědomí je stále na nízké úrovní, je nízká politická kultura. Ale právě proto, že můžeme mít před sebou ideály, můžeme poměřovat, nakolik se jim přibližujeme. Rozhodně bych neřekl, že skončila doba ideálů. RFE: Keby vám niekto 16.novembra 1989 pustil zostrih budúcich 14-tich rokov, aké by ste mali pocity? Václav Malý: Měl bych především pocit neochoty podívat se sobě do očí, podívat se do zrcadla a vyrovnat se s dosavadním životem. Zároveň jistý zmatek, jisté tápání a hledání, samozřejmě vynořování lidí, kteří si nezaslouží pozornost, nezaslouží si, aby se stávali vzory pro společnost. Na druhé straně díky Bohu za to, že k tomu přelomu došlo. Když se podívám na těch 14 let zpátky, nad všemi negativními jevy převažuje to pozitivní. Často jsem tázán, jestli nejsem zklamán. Odpovídám, že nejsem, a stále opakuji: do doby po roce 1989 jsme vstoupili jako nemocná společnost, která byla lámána ve svém charakteru, která si navykla na špatné postoje, na přetvářku, na život dvojí tváře. To si přirozeně neseme i do nové doby. Je to záležitost také generační – aspoň dvě generace ještě bude trvat, než se společnost těchto zlozvyků zbaví. Ani potom nenastane ideál, ale přece si myslím, že k jistému uzdravení dojde.		Slobodná Európa 30. januára 2004 definitívne ukončí vysielanie na Slovensko Prečo vznikla pred polstoročím Slobodná Európa? Aké tam bolo postavenie Slovákov? A ako sa menila misia? Daniel Raus a Daniel Bútora Vás prevedú dejinami "Slobodky" za pomoci jej mníchovských, pražských i bratislavských redaktorov...